Často se můžeme setkat s problémem, že chceme zkrátit celkový čas procesu, ale nevíme kde začít. Proto potřebujeme nejdříve nalézt, která část procesu je nejužší místo. Proto, abychom mohli právě tu část procesu identifikovat, musíme být schopni vidět celý proces/y z nadhledu. K tomu nám pomůže grafický nástroj „mapa hodnotového toku“, který nám tento přehled poskytne včetně všech důležitých informací. Takto získané informace nám poslouží k tomu, abychom nejslabší článek řetězu opravili. Ve chvíli, kdy máme opravený nejslabší článek, hledáme další úzké místo a takto postupně celý proces/y optimalizujeme, dokud nedosáhneme požadovaného cíle.

Každou činnost můžeme vykonávat několika způsoby, přitom některý je rychlejší, ale méně kvalitní a naopak. Cílem nástroje standardizace je nalézt nejúčinnější kombinaci lidí, materiálu a zdrojů. Na základě analýzy najdeme nejvhodnější postup pro nejefektivnější provedení činnosti a tento výsledný postup nazýváme standardem. Podmínkou použití tohoto nástroje je již stabilní proces, který je prováděn opakovaně s totožným výsledkem, tzn. nelze ho použít u nestabilních procesů, které nemají opakovatelný výsledek.

V dnešní době se většina procesů neobejde bez technologických zařízení na kterých jsou závislé procesy, kterými je uspokojován zákazník. V případě změny úlohy, která může znamenat změnu nastavení nebo výměnu nástroje, proces nám po tuto dobu zastaví. Tato doba je kritická nejen z pohledu zákazníka, ale i pro firmu, protože stojící zařízení negeneruje zisk. Nástroj „prostá minuta pro výměnu nástroje“ je překlad pro nástroj používaný ze začátku zejména v průmyslu, ale v dnešní době již prakticky v jakémkoliv oboru. Cílem nástroje je zajistit co nejkratší čas této kritické doby, nejdéle však do 10 minut.

Nebo také Demingův cyklus je nástroj použitelný ve všech procesech. Cyklus je možné použít pro jakékoliv řešení problému, zavedení nových změn, při opakovaní základních čtyř kroků PDCA je možné využít i jako nástroj pro neustálé zlepšování.

Na rozdíl od nástroje SMED (viz. Single Minute Exchange Of Die), kdy je kritická doba maximálně 10 minut, nástroj OTED definuje kritickou dobu na maximálně 100 vteřin. Tato kritická doba je dosažena díky tzv. jednoho dotyku, proto název „výměna nástroje jedním dotykem“. Cílem tedy je jednoduchý proces výměny nebo nastavení bez nutnosti složitých operací.

Japonské slovo, které má význam pokynu, lístku nebo tabule s pokyny. V praxi je kanban systém využíván jako vizuální pokyn pro signalizaci požadované činnosti. V procesu je takovéhoto pokynu využíváno k zahájení předem definované činnosti, přičemž kanban lístek nebo zásobník, je spojnicí mezi pracovišti a obsahuje informaci o činnosti, která má být zahájena.

Protože nic na světě není dokonalé, tak je třeba neustále prostředí, produkty nebo procesy zlepšovat, tak abychom se čím dál více přibližovali našim i zákazníkovým představám. Metoda Kaizen vychází z Japonských slov kai a zen což v překladu znamená změna k lepšímu. Cílem této metody je postupnými kroky zlepšovat procesy, produkty, prostředí a další věci, které nás brzdí a omezují na cestě k vysněným představám. Základní filosofií metody kaizen je „nikdy není nic perfektní, vždy je co zlepšovat“ ideálně po malých, ale jistých krocích.

Cena a rychlost dodání hraje při naplňování požadavků zákazníka neméně důležitou roli stejně jako výsledná kvalita služby nebo produktu. Všechny tyto tři faktory jsou stejně důležité, avšak v případě konceptu JIT (prostě včas) jsou upřednostňovány zejména první dva faktory. Koncept JIT může být chápán jako strategie nebo filosofie, která si klade za cíl odstranění veškerého plýtvání v podobě skladovacích a přepravních nákladů.

Základním stavebním kamenem strategie Lean je neustálé odstraňování plýtvání. K účinnému odstraňování plýtvání je nutné znát jednotlivé druhy a chápat jednotlivé dopady na proces. Častým omylem je tvrzení, že po určité době na pracovišti lidé trpí tzv. provozní slepotou, takže neví jak proces zefektivnit, ovšem na vině je právě neznalost jednotlivých druhů plýtvání a nástrojů vhodných k jejich odstranění. 

Základem každého zlepšení je čisté a organizované pracoviště, na kterém se budete cítit dobře. Z tohoto důvodu byl v Japonsku vyvinut nástroj 5S, jehož název je odvozen ze slov Seiri, Seiton, Seiso, Seiketsu, Shitsuke. Cílem 5S je dosáhnout precizního systému organizace na pracovišti, aby nedocházelo k žádné časové ztrátě v průběhu činností. Hlavními výhodami nástroje je zlepšení informačního toku, podnikové kultury a postojů lidí, pracovního prostředí, efektivity práce a tím i profitability.  Plýtvání je odstraňováno systematicky v pěti krocích.